Děti holocaustu - Allan Zullo, Mara Bovsunová Pravdivé příběhy o odvaze a statečnosti
Název: Děti holocaustu Autor: Allan Zullo, Mara Bovsunová Nakladatel: Cosmopolis Počet stran: 290 Rok vydání: 2019
Recenze
V knize jsou v příbězích popsány životní osudy devíti židovských dětí, které přežily hrůzy holocaustu. Každé z dětí prožilo jiný příběh, ale v jednom jsou totožné. Tyto děti prožily své osobní peklo. Děti, i přes všechny hrůzy války, byly velmi statečné, odvážné a dokázaly přežít, i přesto, že kolem nich umíralo spoustu lidí. Každá kapitola je věnována jednomu příběhu a na konci kapitoly je popsáno jak děti žíly dál. I přes všechny hrůzy, které prožily, dokázaly se v životě dobře uplatnit a žít spokojený život. Na konci knihy je i slovníček. Já jsem hodně prožívala osudy všech dětí a došlo i na slzy. Příběhy jsou psány z pohledu dětí, hrůzy války jsou popsány jemnější, než je tomu v jiných knihách. Knihu si tedy může přečíst každý, kdo se o holocaust zajímá, ale nechce číst o tomto tématu do hloubky. Knihu bych doporučila i starším dětem. Kniha se bude líbit těm, co četli knihu Děti, které přežily Mengeleho.
Někdy je hezké, že mě miluješ - Marie Vareilleová Humorný román o dvou kamarádkách. Knihu Někdy je hezké, že mě miluješ si zamilujete.
Název: Někdy je hezké, že mě miluješ Autor: Marie Vareilleová Nakladatel: Metafora Počet stran: 302 Rok vydání: 2019
Recenze
Chloé a a Constance jsou kamarádky, jsou každá jiná. Obě pochází z Marinzacu a obě mají problémy s láskou. Chloé se nedokáže odpoutat od svého bývalého přítele. Constance miluje knihu Pýcha a předsudek a čeká na pana Darcyho. Chloé a Constance se poznaly na čtenářském kroužku, na který obě chodí. Knihy milují obě. Jednoho dne si vzájemně dají úkoly na několik měsíců, které mají splnit a které by jim měly změnit život. Pro obě je to výzva. V příběhu sledujeme jak se Chloé a Constance daří úkoly plnit. Střídají se kapitoly Chloé a Constance.
Kniha se mi velmi dobře četla a líbila se mi. Příběh je humorný i vážnější. Rozesměje vás i rozpláče, čtení si užijete. Kniha Někdy je hezké, že mě miluješ je už čtvrtou knihou, kterou jsem z edice 7lásky četla. Každá kniha je jiná a všechny se mi líbily. Už se moc těším na další knihu edice 7lásky a to knihu Devět tváří tebe, kterou už mám také ve své knihovničce.
Láska, válka, móda, odkrývání tajemství. To vše najdete v knize Pařížská švadlena, která by vám rozhodně neměla uniknout.
Název: Pařížská švadlena Autor: Natasha Lesterová Nakladatel: Metafora Počet stran: 459 Rok vydání: 2019
Recenze
Příběh začíná roku 1940 v Paříži. Estella Bissettová je mladá dívka a žije se svou matkou v Paříži a pracuje v solu s ní v krejčovské dílně. Estella už od dětství byla s matkou v krejčovské dílně, naučila se šít i navrhovat oblečení. Tvořila náčrtky modelů z kolekcí haute couture a ty pak prodávala kopírovací domu, nebo nákupčím amerických obchodních domů. Pařížský i americký trh prahl po kopiích modelů Coco Chanel, Madeleine Vionnetové a dalších. Estella kopírování modelů nedělala ráda, ale byl to dobrý příjem a dobrá zkušenost. Estella snila o vlastním módním salonu, kde se budou šít šaty, které sama navrhne. Jeden známý pověří úkolem, který ovšem není pro Estellu úplně bezpečný. Matka se rozhodne poslat dceru do Ameriky. Estelle se nechce, ale nakonec odjede. S sebou má nějaké peníze, matčinu skříňku na šití a šicí stroj. Hledá si práci, ale není to úplně jednoduché.
Druhá dějová linka nás zavede do současnosti do roku 2015 a prožíváme příběh Fabienne. Fabienne je vnučka Estelly a také se, stejně jako její babička, zajímá o módu, jen trochu jinak. Estella chce, aby se Fabienne ujala její firmy. Fabiannin příběh odkrývá mnohá rodinná tajemství z minulosti.
Kniha se mi hodně líbila, četla se mi velmi dobře. Příběh je krásný, došlo i na slzy. Estella i Fabienne mi byly sympatické, těšila jsem se z každé radosti, co prožily a prožívala i smutné věci v jejich životech. Kniha mi hodně připomněla knihu Salon Eliott. Příběhy jsou sice odlišné, ale určité prvky mají společné. Knihu doporučuji především ženám a doporučuji si nachystat ke čtení i kapesníčky.
Přeji pohodovou neděli a vítám Vás u nového článku. V dnešním článku Vás vezmu na knižní srazík Ostravského gangu v Ostravě a do knihkupectví v Karviné. Oba dva dny byly báječné a stále jsem myšlenkami v Ostravě i v Karviné. Nejraději bych jela hned zpět. A nyní se na ty dva báječné dny koukneme podrobněji.
Můj víkendík začal v sobotu ráno a prvním cílem byla Ostrava a knižní srazík s Osravským gangem. Nabalila jsem si batůžek a nezapomněla i na dárečky. Na čtení jsem si do vlaku vzala knihu Pařížská švadlena. Cesta začala dobře, v Břeclavi jsem přestoupila do správného vlaku, ale začaly první komplikace. Vlak vyjel z Břeclavi se zpožděním a tak jsem do Ostravy přijela později než jsem měla. V Ostravě jsem zamířila na šalinu, která mě zavezla na místo srazu, kterým bylo Forum Nová Karolina. Nevím jak se mi to povedlo, ale vystoupila jsem o zastávku dříve. Naštěstí to už nebylo daleko a brzo jsem se setkala s holkami. Sešly jsme se já, Irenka z Knihánkova, Peťa a Andrejka. Mělo nás být víc, ale někteří nedorazili. Byl to takový komornější srazík a měli jsme tak na sebe víc času. První naší zastávkou byla restaurace Pizza Coloseum. Všechny jsme si daly výborné jídlo. Já jsem si dala výborné lasagne. Měli jsme i prosecco. Potom jsme vyrazily na kávu a to do kavárny Stará aréna Ostrava. Kavárna to byla příjemná a káva vynikající. A jako správné knihomolky jsme vyrazily do našeho oblíbeného knihkupectví. Čas strávený v knihkupectví byl jako vždy báječný. Potom jsme zavítaly do Karolíny a konkrétně se stavily v Ugu. Tam jsem si nedala nic. Během společně stráveného času bylo spoustu povídání a smíchu a bylo to moc fajn, i když jsme se tentokrát sešly jen 4. A pak už byl čas vyprovodit Irenku na autobus do Brna. My 3 pak pokračovaly dál a to do restaurace Toni, kde jsme si daly večeři. Já jsem si dala vynikající česnečku a kuřecím řízečky v bramborákovém těstě a také zázvorový čaj. Všechno bylo moc dobré a byla jsem dost přejezená. Potom jsme se rozloučily i s Peťou a já pokračovala s Andrejkou k ní domů, byla jsem domluvená, že u ní přespím. S Andrejkou jsme si daly čajík, chvíli si vykládaly a pak šly spát.
Ráno mi Andrejka nachystala výbornou snídani a poradila jak se nejlépe dostanu do Karviné, to byl druhý cíl mého výletu. Cestu do Karviné jsem zvládla dobře i cestu k Tescu, kde je i knihkupectví Dobrovský, kam jsem měla namířeno. Opět jsem vystoupila o zastávku dříve a šla kousek pěšky, ale nevadilo to. Moc jsem se těšila na Marka, který v knihkupectví pracuje. V knihkupectví jsem strávila velmi příjemné zhruba 4 hodinky a bylo to báječné. Mohla jsem tak nakouknout jaká je práce v knihkupectví. I když já jsem nic nedělala, jen dělala společnost. Marek je šikovný knihkupec a svědomitě si plnil své povinnosti, stejně tak jeho kolegyňka. I tak bylo spoustu prostoru na velmi příjemné povídání. Koupila jsem si 2 knihy. I tam to uteklo velmi rychle a musela jsem na vlak. Vůbec se mi nechtělo, ale nedalo se nic dělat. Cesta domů proběhla dobře, bez větších problémů.
Byly to nejbáječnější dva dny a domů jsem odjížděla se spoustou zážitků, ale i moc smutná, že to tak moc rychle uteklo. Stále na ty dny myslím a nejraději bych jela zpět a prožila ty chvíle znovu. Všichni mi moc chybí. Naštěstí se se všemi brzo uvidím. S Markem a zase jinými booktubery příští týden a s holkami na začátku prosince. Na obě setkání se moc těším. Našla jsem si mezi booktubery báječné přátele a setkání s nimi je pro mě pohlazení po duši, velmi příjemný relax. Jen ta setkání utečou vždy až moc rychle, ale stojí za to.
Den, kdy jsem zahlídla lásku je krásný romantický příběh, který si oblíbíte od prvních stránek a nebudete chtít knihu odložit, dokud nedočtete.
Název: Den, kdy jsem zahlídla lásku
Autor: Josie Silverová
Nakladatel: Cosmopolis
Počet stran: 365
Rok vydání: 2019
Recenze
Laurie se jednoho prosincové dne vrací autobusem z práce domů. Cestou přemýšlí o všem možném. Autobus zastaví na další zastávce a Laurie si všimne může, který sedí na lavičce a čte knihu. Muž se z nějakého důvodu zahledí na okno, kde sedí Laurie a dlouho se na sebe dívají. Laurie nedokáže odvrátit pohled. Laurie není schopna vystoupit z autobusu a zároveň si přeje, aby muž nastoupil do autobusu. Nestane se tak a autobus odjíždí. Laurie potom pomocí své kamarádky Sary muže všude hledá. Laurie a Sára se chystají na každoroční vánoční večírek, kde chce Sara Laurie představit svého přítele. Laurie zjistí, že to je muž z autobusové zastávky, kterého hledá. Jak to bylo dál a jaké dobrodružství Laurie, Sara a Jack zažijí se dozvíte, když si knihu přečtěte.
Kniha se mi líbila, četla se velmi dobře. Začetla jsem se od první stránky a nebyla jsem schopna knihu odložit. Knihu jsem přečetla během dvou večerů. I když jsem tušila od začátku jak příběh skončí, čtení jsem si užívala. Jsem poslední dobou přecitlivělá, tak jsem si i slušně poplakala. Doporučuji především čtenářkám, které mají rády krásné romantické příběhy. Doporučuji připravit si i dost kapesníků, citlivějším čtenářkám se budou rozhodně hodit.
Další krásný příběh z edice 7lásky. Příběh o lásce, spoustě sýrů a hledání sebe sama. Kniha Láska a sýr v Paříži by vám neměla uniknout.
Název: Láska a sýr v Paříži
Autor: Victoria Brownleeová
Nakladatel: Metafora
Počet stran: 332
Rok vydání: 2019
Recenze
Ella se chystá na večeři s přítelem Paulem do oblíbené restaurace. Ella předpokládá, že Paul ji při večeři požádá o ruku. Zprávy, které se Ella dozví jsou jiné a vztah s Paulem se zhroutí. Ella se rozhodne, že na čas odjede. Rozhodně se, že na rok opustí Austrálii a odjede do Francie. Chce žít v Paříži a ochutnávat sýry. A už je v Paříži a francouzsky neumí ani slovo. Přesto si najde oblíbený obchod se sýry a hodného pana Sýraře. V příběhu se také objeví dva muži. Kterému Ella dá přednost? A tím začíná její nový dobrodružnější život plný sýra. Více se dozvíte, když si knihu přečtete.
Kniha se mi velmi líbila, četla se velmi dobře. Ellu jsem si oblíbila, držela jsem jí palečky. Při čtení jsem se dozvěděla spoustu nových informací o francouzských sýrech. Při čtení budete mít velkou chuť na nějaký dobrý sýr. Doporučuji si něco dobrého ke čtení připravit. Já už se těším na další knihu edice 7lásky.
Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě - Silvia Araziová
Krásný příběh o ženě, která o rozvodu hledá sebe sama, vyrovnává se se situací a najde mnohem víc. Kniha Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě by vám neměla uniknout.
Název: Muž, který už nikdy nebude spát vedle mě
Autor: Silvia Araziová
Nakladatel: Metafora
Počet stran: 171
Rok vydání: 2019
Recenze
Příběh začíná jedné noci. Je to poslední noc společného života Lucie a Pedra. Jejich manželství po jedenácti letech končí. Z počátku je Lucii po Pedrovi smutno. Postupně se se situací vyrovnává, ale na Pedra vzpomíná často. Lucie zažívá veselé, i smutnější situace. Lucie žije s dcerou Morenou. Pracuje v kavárně s knihkupectvím a práci s knihami miluje. Postupně znovu nachází pevnou půdu pod nohama.
Kniha se mi líbila, četla se velmi dobře. Je to čtení na jeden až dva večery a doporučuji především ženám. Příběh o lásce, manželství, osamělosti a vzpomínání na minulost. Kniha má velmi povedenou obálku, stejně jak další knihy z edice 7lásky. V knize jsou také pěkné ilustrace. Je druhou knihou, kterou jsem z této edice četla. Edici 7lásky jsem si zamilovala a těším se na další knihu této edice, která by měla vyjít v září.
Krásný i smutný příběh o nemoci a velkém dní. Příběh, který by neměl uniknout žádné čtenářce. Kniha Poslední velký den vás chytí za srdce.
Název: Poslední velký den
Autor: Tammy Robinsonová
Počet stran: 328
Nakladatel: Cosmopolis
Rok vydání: 2019
Recenze
Ava Greenová je mladá žena, má 28 let. V den, kdy slaví narozeniny se dozví hroznou zprávu. Tou zprávou je, že rakovina, kterou před několika roky překonala, se vrátila. Tentokrát ovšem v nevyléčitelné podobě a tak Avě zbývá pár měsíců života. Ava má jeden velký sen, svatbu. A tak se rozhodne si svůj sen splnit. Rodina a přátelé Avě pomáhají splnit tento sen, poslední velký den jako oslavu života. Přes sociální sítě se dozví o Avě mnoho lidí a všichni se snaží, aby ten den byl nezapomenutelný. Ženský časopis připravuje reportáže o přípravách. A do příběhu zasáhne i fotograf James.
I když se kniha zabývá vážným tématem, kniha se mi líbila a četla se mi dobře. Celou dobu jsem v podstatě věděla jak příběh dopadne, ale i tak jsem příběh s Avou hodně prožívala. Na konci došlo i na slzy. Příběh je krásný, i smutný zároveň. Knihu doporučuji především ženám, neměla by uniknout žádné čtenářce. Já si knihu časem přečtu znovu.
Přeji pohodový den a vítám Vás u nového článku. Dnešní článek bude o nádherném setkání tří knihomolů. Včera jsem jela s Danuškou za Markem do Karviné na domluvené setkání. Už jsme měli jet jednou, ale bohužel to nevyšlo. Vše jsme si vysvětlili, odpustili si a vše je v nejlepším pořádku a to je důležité ❣️. Včerejší setkání bylo úžasné a vše tak napraveno milionkrát. Markovi patří velký dík 🤗
V práci jsem si zajistila dovolenou a už se chystala a moc těšila na té den D. Těšila jsem se na oba, na Danušku i na Marka.
A nastal den D. Ráno jsem si dochystala věci, nasnídala se a už jsem pospíchala na autobus do Břeclavi. V Břeclavi jsem šla na vlak, vše v pohodě, bez problémů. Nastoupila jsem do správného vlaku. V Moravském Písku se ke mě přidala Danuška a hned bylo cestování příjemnější. Jsem zvyklá jezdit sama, ale musím přiznat, že cestovat s Danuškou je super. Celou cestu jsme si povídaly a cesta tak utekla velmi rychle. Probraly jsme toho hodně, pořád bylo o čem povídat. A myslím si, že nás to s Danuškou sblížilo ještě víc. Několikrát jsme přestupovaly, ale zvládly jsme to hravě. A už jsme byly v Karviné, kde na nás čekal usměvavý, sluníčkový Marek 🌞. A také Markův tatínek, který nás během dne vozil po Karviné. Patří mu velký dík. Díky tomu jsme toho zvládli v Karviné, během setkání, mnohem víc 😉
Jedna fotečka z cesty 🤗
Nejdříve jsme navštívili knihkupectví, kde Marek pracuje. Je to krásné knihkupectví, tak jsme se tam pokochali knihami, ale nakonec jsme nic nekoupili. Knihkupectví je nové, tak přeji ať má spoustu nadšených nakupující čtenářů. Času bylo málo a tak jsme pospíchali za dalšími zážitky.
Potom jsme jeli k Markovi domů, kde už na nás čekala usměvavá Markova maminka. Měla pro nás připraveno spoustu pohoštění, všechno bylo moc dobré. I výborné vínečko bylo. Posezení bylo příjemné i povídání s Markovou maminkou. Je moc hodná a teď už víme po kom je Marek tak hodný.
Natočili jsme i dvě videa. Nejdříve Marek a já. Já jsem ještě hodně nezkušená, ale s Markem se mi natáčelo v pohodě. Bylo to pro mě v podstatě nádherné povídání s báječným kamarádem 💕. Kameru jsem ani moc nevnímala, což bylo pro mě jedině dobře. O tom, že jednou budu natáčet s Markem video a ještě navíc v jeho pokoji, o tom se mi ani nesnilo. Děkuji Markovi za tu možnost a také moc děkuji za podporu a motivaci k vlastnímu natáčení. Snad už se brzo odhodlám.
Po shlédnutí videa mi můžete napsat do komentářů, jestli se Vám video líbí a jestli byste si přáli, abych začala s natáčením.
Druhé video je Marek s Danuškou
Potom jsme jeli do Polska, podívat se na rybníky. Je tam nádherně a shodli jsme se, že příště bychom měli přijet do Karviné na více dní, abychom toho stihli více. Takto bylo na všechno málo času.
Pak následovala procházka o Karviné.
Park Boženy Němcové
Procházka k Darkovskému mostu. Procházka byla příjemná, jen bylo velké horko 🌞. Kdyby bylo o něco chladněji, byla by procházka mnohem příjemnější. Je tam krásně.
Potom nás Markův tatínek zavezl do knihovny, která je nádherná. V knihovně je také Kavárna, kam jsme i s Markovým tatínkem zamířili. Dala jsem si výborné zákusky, výbornou kávu a domácí limču. Všechno bylo vynikající. Kavárna je moc příjemná, sedělo se tam dobře, ale bohužel nebylo moc času.
V knihovně se k nám připojila další knihomolka, která v knihovně pracuje. Bylo to moc příjemné setkání a je to další kamarádka.
Marek mě pak krátce vzal do oddělení pro dospělé čtenáře. Moc se mi tam líbilo 📚.
A pak už byl čas jít na vlak. Markův tatínek nás zavezl na nádraží a Marek nás doprovodil až k vlaku. A nastalo loučení 💔. Loučení bývá smutné, odjíždět se mě z Karviné vůbec nechtělo. Nechala jsem tak kus 💔. Jedině to, že máme v plánu další setkání, ten smutek trošku zmírnilo. Tak jsme Markovi zamávaly a vlak 🚂 se rozjel. S Danuškou jsme byly plné dojmů, tak bylo pořád o čem povídat. Přestupy jsme opět zvládly hravě. Byly jsme obě unavené, ale šťastné. A nastal čas loučení i s Danuškou 💔. Dál jsem pokračovala sama. Vystoupila jsem v Hodoníně a šla na autobus do Lanžhota. Cesta uběhla v pohodě, ale padl na mě tak trochu smutek.
Dostála jsem i spoustu dárečků 🎁🎁🎁. Moc děkuji ❤️
Setkání v Karviné bylo nádherné a budu hodně dlouho vzpomínat na ty nádherné chvíle. Setkání bylo úžasné, užila jsem si každou minutu na max. Moc se těším na další setkání našeho trojlístku ☘️. Plány máme, tak doufám, že je zrealizuje e. Bylo by to moc fajn. Při psaní článku jsem vzpomínala na ty kouzelné okamžiky💜, trošku smutná, hned bych se do Karviné vrátila. Časem setkání v Karviné zopakujeme. Už se moc těším.
"Ať každej den stojí za to" a ten včerejší den opravdu za to stál ❤️. Patří mezi nejkrásnější dny tohoto roku 💗.
Přeji pohodovou neděli a vítám Vás u dnešního článku. Dnes Vás vezmu opět na výlet. Na výletě jsem byla včera. Cílem mého výletu byla Bukovinka, kde se nachází psí hospic DEJTE NÁM ŠANCI. Navštívit Elišku a pejsky jsem měla v plánu už hodně dlouho a po letošním Irenčině knižním srazu jsem měla jasno
Už jsem věděla, že výlet uskutečním brzo. Jsem ráda, že jsem výlet uskutečnila. Byl to báječný den 🌞🐕🐩🐶🐾🐾🐾.
Včera ráno jsem sbalila batůžek 🎒 a vydala se na cestu 🚂. Nejdříve do vlakem do Břeclavi a potom do Brna také vlakem🚂. Dál jsem pokračovala autobusem a to do Bukoviny. Autobus do Bukovinky měl jet až za hodinu, tak jsem rozmýšlela co dál. Nakonec jsem se rozhodla jít pěšky. Byla to příjemná procházka, chvílemi náročnější, protože to bylo do kopce. Ale zvládla jsem to a už jsem byla před domem, kde se hospic nachází. 🐾
DEJTE NÁM ŠANCI je psí hospic, kde se Eliška s manželem a dalšími dobrovolníky starají o pejsky staré, nemocné, týrané. Mají můj obdiv. Eliška je psí anděl 🐾❤️.
Přivítání bylo úžasné a hlasité. O tom, že jsem přijela nejspíš věděla celá vesnice. Zároveň to bylo nádherné ❤️🐾. S Eliškou a s pejsky jsem strávila nádherné necelé dvě hodinky. S Eliškou jsem si popovídala, s pejsky se pomazlila. Pejsci byli úžasní 🐾. Rozhodně se za nimi pojedu podívat časem znovu. Na cestování je to náročnější, ale stálo to za to ❣️
Potom jsem se přesunula do Vyškova, který je kousek od Bukovinky. Prošla jsem se po Vyškově, zašla na náměstí.
Potom jsem zamířila do zoo. Ve Vyškově je zoo sice menší, ale nádherná.
Potom už jsem vyrazila na autobus do Brna. Což se ukázalo, že to nebude tak jednoduché. Měla jsem vyhledaný autobus, ale zjistila jsem, že jsem na ten autobus čekala na špatném místě. Nejel totiž z autobusového nádraží, kde jsem čekala, ale od nádraží vlakového. Tak mi ten autobus odjel. Na autobusovém nádraží to není úplně nejlépe označeno, tak nás tam bylo víc, co jsme nevěděli odkud který autobus jede. Pak autobus konečně přijel a cesta do Brna uběhla v pohodě. Pak jsem šla na vlak 🚂 do Břeclavi. Z Břeclavi do Lanžhota měl jet autobus až za dlouho, ale nechtělo se mi čekat, tak jsem na ten poslední úsek zvolila taxi. Byla jsem hodně unavená, ale šťastná 🤗
V pondělí už jdu do práce, po dvou týdnech, tak už to bude s výlety horší. Jak to půjde, tak zas někam vyrazím a vezmu Vás s sebou. Zjistila jsem, že tyto výlety jsou pro mě báječné 🤗🚂🎒. V plánu mám ještě jet i do 1. Plyšového útulků za Lenkou a za pejskama 🐕🐾. A na další krásná místa naší republiky.
Užívejte léta a já se brzo ozvu s dalšími články 😘
